Nečekejme až nás dostane artróza do problémů

Artróza je proces chronické degenerace kloubů primárně postihující kloubní chrupavku a sekundárně vedoucí k jejich postupné destrukci. Závažnost tohoto procesu zvyšují nejnovější vědecké poznatky,podle kterých tento typ degenerace, různou mírou, postihuje prakticky celou lidskou populaci, bez větších výjimek.

Vedoucí výzkumu problematiky osteoartrózy prof.Martin Lotz(Scripps Research Institute,San Diego,USA)na základně výsledků práce svého kolektivu doslova napsal,cituji:
Everyone eventually gets osteoarthritis (artózou nakonec trpí všichni).

Podstatou vzniku této tzv.primární artrózy je věkem podmíněný progresivní úbytek jedné důležité bílkoviny v chrupavce,která má naprosto klíčovou roli v délce přežívání buněk,které jako jediné mají schopnost přímé regenerace chrupavky.Tyto buňky jsou označené jako chondrocyty a bílkovina,která působí doslova jako elixír jejich života je označená jako HMGB 2 protein(high mobility group box 2 protein).Tato bílkovina se nachází především v povrchové vrstvě chrupavky,která je přivrácená do kloubní dutiny a které představuje asi 10-20% celkové tloušťky chrupavky. S úbytkem této bílkoviny přímo úměrně klesá absolutní počet buněk zajišťujících regeneraci chrupavky a dochází k jevu opačnému regeneraci, tj.k degeneraci.

První známky degenerace se můžou objevovat již kolem 30.-35.roku života.Současně s projevem těchto změn dochází na úrovni chrupavky k projevům chronického zánětu,tzv.artritidy,která má za účel ohraničit tyto změny od relativně zdravého okolí,ale která současně vede k proměně původně zásaditého kloubního vnitřního prostřední na kyselé,co je provázeno pocitem bolesti.Kombinovaná skupina amerických,japonských a italských vědců dokonce kvantifikovala hladiny výše uvedené bílkoviny v lidské chrupavce ve vztahu k věku lidské populace.Bylo zjištěno,že u lidí ve věku do 30 let obsahuje tuto bílkovinu asi 65% buněk povrchové vrstvy chrupavky,u lidí středního věku je to už pouze asi 30% a ve věku kolem 70 let tato bílkovina a tím i buňky regenerující chrupavku prakticky úplně v chrupavce chybí.

V současné době existuje skupina tzv. autologních biologických metod léčby kloubních degenerací a zánětů, které pracují s vlastními zdroji lidského těla(žilní krev, kostní dřeň). Výsledkem jsou produkty,které buď přímo stimulují zachovalou přirozenou růstovou aktivitu chrupavky, nebo mohou pracovat i samostatně tvorbou kolagénové síťky nebo přímou náhradou chybějících buněk. Část těchto metod je vhodná také k léčení degenerací páteře a chronických úponových bolestí. K dispozici je nyní i nová generace nitrokloubních gélů, které na rozdíl od ostatních produktů nejenom zlepšují vlastnosti nitrokloubní tekutiny,která slouží k výživě chrupavky,ale přímo stimulují její růstovou aktivitu.